Oshovy meditace

Dynamické meditace jsou určeny především pro západní svět. Motivací pro vytvoření celého jejich systému bylo poznání, že západní člověk má mnohem méně času, než lidé východu, a že potřeba pro něj přinést nový systém – mnohem rychlejší a razantnější, než jsou tiché meditace východního stylu. Zatímco typická východní meditace vstupuje do ticha a nitra pozvolna, dynamické meditace začínají intenzívní tělesnou a duševní aktivitou, a teprve po této aktivitě náhle nastupuje fáze klidu a uvolnění. Díky tomuto kontrastu je pak uvolnění a oproštění od myšlenek mnohem snazší, než kdyby k němu mělo dojít jen tichou cestou.

Osho vytvořil několik dynamických meditací, přičemž většinu z nich popisuje ve svém díle „Oranžová kniha“. Jde o hodinová cvičení, která mají přesnou strukturu. Vždy obsahují několik fází. Začíná se fází aktivizační, což je zpravidla intenzívní dýchání a pohyb. Následuje fáze katarze, kdy se má účastník vysloveně vyřvat a vybít ze svých problémů (samozřejmě tak, aby neublížil ani sobě ani svému okolí). Následuje další pohybová aktivita a potom náhlé zastavení a naprostý klid. Toto je fáze, kdy se odehrává největší kouzlo – odchod myšlenek a jen tiché pozorování nehybné mysli. Závěrečnou fází je pak cca čtvrthodinka volného tance.

Ke každé meditaci je předepsána příslušná konkrétní hudba, která svou dynamikou podtrhuje jednotlivé fáze.